Je život spravedlivý nebo nespravedlivý?

Je neděle odpoledne, povídám si s přáteli o spravedlnosti života. Vede nás k tomu tíživá situace jedné ze zúčastněných. Je to žena ve zralém věku, vysokoškolačka, pedagog. Její sestře lékaři oznámili diagnózu — rakovina. Sestra se vzdává, nechce bojovat s nemocí, svůj život si odžila, všechno jí bolí, chce z toho vše pryč. Zemřít, usnout navěky, necítít bolesti, nemít trápení…

Její okolí to ale cítí jinak, snaží se jí přesvědčit, aby se nechala léčit, aby znovu našla touhu žít…

Vzpomínám si na mé povídání s filozofem, vzácným mužem, autorem knihy Život po životě Raymondem Moodym, který řekl, že je nesmírně důležité začít se věnovat své smrtelnosti v době, kdy máme ještě spoustu sil a uvědomujeme si křehkost života.

Otázku smrtelnosti neřešit v bezvýchodném odevzdání se, ať se se mnou děje, co chce, ale naopak v uvědomnění si skutečnosti, že JÁ jsem ten, který tvoří své dny osudu svým myšlením, chováním a ideálně bádáním nad otázkou, co je skutečným smyslem života.

Většina z nás se celý život nesmyslně žene za penězi, za uznáním, kariérou, ale na sklonku života si uvědomí, že plné konto, auto, ani vilu tam nahoru nepronese.

A co si tam, na druhý břeh, vezmeme?

Naše skutky. Tam „nahoře“ se nás totiž nebudou ptát, kolik jsme vystudovali vysokých škol, ale kolik jsme dokázali rozdat lásky. A ne jenom k nejbližším, tam se rozdává snadno, ale třeba právě k těm, kteří nás nejvíce iritovali… Ale to už jsme ve vyšší dívčí. :)

Málokdo je vůbec ochoten se zabývat myšlenkou reinkarnace. Žijeme v 21.století, můžeme číst Platóna, Sokrata, Knihu mrtvých,  Moodyho a přesto si velká část společnosti myslí, že život končí smrtí. Nemělo by učení o nesmrtelnosti duše patřit do osnov základních škol?

Zajímá vás téma Život po životě?

 Příběh Dar z nebes zaznamenává pozoruhodné vyprávění o životě po smrti.

Pokračujeme v nedělní debatě, která svou tíhou nabídla prostor k hlubším filozofickým otázkám. Vysokoškolák, vážený a milý muž, razantně namítá ŽIVOT JE NESPRAVEDLIVÝ. Ptám se ho, podle čeho usuzuje, protože já kouzlo života vnímám právě v dokonalé spravedlnosti. Jak jsme během života zaseli, tak také sklízíme.

On argumentuje, že kdyby byl život spravedlivý, nežily by v Somálsku děti v chudobě… Pak také často přichází argument, že bohatí grázlové se mají nejlíp, ale co chudáci důchodci, nemocní a nevím jací ještě… A co když zmiňovaný bohatý grázl se v příštím životě narodí jako chudé somálské dítě? :) Víte, proč? A žena, která onemocněla rakovinou, si uvědomí svůj podíl viny a naučí se v životě radovat z obyčejných věcí a také si svého života začne vážit.

Zodpovědnost máme my

Věčné odevzdávání zodpovědnosti do rukou druhých (do rukou lékaře, pedagoga, faráře, manžela, zaměstnavatele…), to je skutečný nešvar a problém vyspělé společnosti ve které žijeme. Dovolujeme, aby za nás rozhodovali druzí a tím si slastně ulehčujeme svůj vlastní vývoj. Jako v pohádce Hloupý Honza, který ležel za pecí tak dlouho, dokud ho máma nevyhodila a on se musel začít ptát: Kdo jsem? Kde seženu buchty? A jak jednou umřu?

Tak milé děti, včetně těch mých a také včetně mě, šup z poza pece ven dokud máme ještě dost sil. Do života. Šup do světa, nebeské dukáty sbírejme (za každý dobrý skutek = jeden dukát), jednou se nám u převozníka a nebeské brány budou hodit. :) A každý den si opakujme, že ŽIVOT je SPRAVEDLIVÝ, ke každému z nás.

Poslechněte si meditaci Proč jsme přišli na svět: Pojďme se rozvzpomenout, s jakou životní touhou jsme se narodili. V této vzpomínce je ukrytá vaše radostná cesta životem…

Gabriela Filippi

Herečka, autorka Léčivého divadla, duchovní průvodkyně

DÁREK PRO VÁS

Meditace
Křišťálová koule

Ochranná meditace pro dospělé i pro děti. Pro každého, kdo věří na kouzla. ♡

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.