Čas vánoc nám přináší možnost hlubokého prožitku, setkání se s božím dítětem v nás. Ale k tomuto setkání vedou různé cesty, na kterých mnohdy uvízneme a setrváváme zbytečně dlouho.
Materiální útěcha v dárcích a plných stolech nemůže nasytit komůrku našeho srdce. Vyčerpanost, podrážděnost, nespokojenost nezahojí žádný z hmotných darů světa.
A přitom se postarat i o kouzlo vánoc pro své milované? V těchto adventních časech – v časech příchodu Ježíška ?
Rozjímejme nad svou skutečností, nad pravým poznáváním sebe sama, postupně pronikejme do hlubších vrstev své osobnosti a očišťujme ji. Pomoci nám k tomu mohou vykuřovadla, svíce, koupel se solí a levandulí, aromaterapie, modlitby.
Sobě i druhým. Každý z nás dostává výzvy a na cestu největší učitele:), kterým je třeba odpouštět. Mě nevyjímaje. Přece nevstoupíme do posvátných nocí s nevyřešenými vztahy. Jen bláhový, nevědomý by se chtěl ve svatém večeru mstít za chyby druhého. Odpouštění je velký dar člověka.
Tento čas je časem zkoušky samoty, nevysvětlitelného smutku, který občas pociťujeme. Je to zkouška našeho lidství, zda-li dokážeme být sami a zároveň, zda-li dokážeme i v nejhlubší tmě rozsvítit světlo naděje, nového života, světlo v našem duchovním srdci, kam můžeme ve svaté noci přizvat právě narozené dítě. Jeho každoročním zrozením,tak dostáváme možnost začít psát nový list našeho života. Odpoutat se od minulosti a vykročit vstříc novým zítřkům.
Archanděl zimy Gabriel se stává naším průvodcem.
Jejich síla a mysteria trvají až do 6.ledna. V tyto dny jsou nám nebesa otevřena. A my můžeme prožívat spolu s narozením Ježíška své znovuzrození. Vnímat skutečnosti vlastního sebezrození. Ideálně se tak daří brzy ráno s východem sluncem, protože se duchovní srdce probouzí do temnoty zimní noci.
V tyto dny máme možnost prožít svůj dětský pohled na svět, nezatížený dospělými emocemi. Zavzpomínat na své čisté, dětské prožitky. Okouzlení z vánoc. Z odevzdání se Ježíškovi, který nás pod stromečkem obdaruje. A na to nejdůležitější, na důvěru, že jsme součástí velké boží rodiny a nikdy nejsme sami.
„Právě proto přichází Kristus, mohou se rozplynout stíny nocí, může nastat den našich duší. Stačí neklást vánočnímu prožitku překážky.“ Jan Dostál
Po vánočním duchovním prožitku můžeme vstoupit do nového roku prosvětleni, zčištěni, posíleni s důvěrou ve vyšší pomoc. A to je velký dar. Naučme se dary přijímat. Duchovní i světské. A také se naučme obdarovávat. Dárky pod stromečkem anebo modlitbou za druhého člověka.
Taková střelná modlitba, to je učiněný zázrak.
„Bože můj, bože můj
jenom mě neopusť.
Co nemohu snésti,
to na mě nedopusť.“
Milí přátelé, přeji vám požehnaně svátky vánoc a mnoho lásky a světla do nového roku. Těším se na vás v Léčivém divadle anebo tady na mých stránkách, kde se můžete těšit na nové meditace, rozhovory, inspirace. Děkuji vám za vaši důvěru ve mě, věřím, že jsme si vzájemnou inspirací. A přesto, že se třeba neznáme osobně, se naše světla stávají jednou velkou září stvoření.
S láskou, Gabriela
DÁREK PRO VÁS
Ochranná meditace pro dospělé i pro děti. Pro každého, kdo věří na kouzla. ♡